vítejte na stránkách kunínského hřbitova

"Si tacent, satis dicent."

Když mlčí, říkají dost.

Kunínský hřbitov byl založen na místě,...." kudy se naše dobrá hraběnka Marie Walburga ubírala, když se chtěla kochat krásnou krajinou Poodří...." Do té doby byli občané naší vesnice pochovávání na hřbitově v Šenově. Stránky, které si prohlížíte, vznikly za účelem poodkrýt vše, co je spojeno s historií hřbitovů jako takových.

…. „Hřbitov.  Ohrazené místo pod širým nebem, na němž se zemřelí pochovávají, nazývá se hřbitov. V novější době překládají se hřbitovy za vesnice a města. Na takovýchto hřbitovech bývá buď kostel, kaple a nebo alespoň veliký kříž uprostřed. Katolické hřbitovy jsou místa posvěcená a vyhrazená toliko údům katolické církve, a to jen těm, kteří zemřeli s Bohem byvše smířeni. Jinověrci, zatvrzelí nevěrci, veřejní hříšníci, kteří ve zřejmé nekajícnosti zemřeli, jakož i příčetní sebevrahové na posvěceném místě katolického hřbitova pochováni býti nemají. Hřbitov se nazývá „svaté pole“. Jako se obilná zrna zasévají na poli, aby na jaře vyklíčila a vzrostla v osení, tak se i těla zemřelých kladou do země, aby jedenkrát byla vzkříšena“

….takto popisuje hřbitov učebnice katechismu v roce 1947.